1.5
Záležitosti přezkoumatelné soudem při přehlasování vlastníka
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Kalandarišvili
Důležitou záležitostí rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.
NahoruKomentář usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4118/2016
V souladu s ust. § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (dále jen "ZOVB"), mohl vlastník, který byl při hlasování na shromáždění přehlasován, pokud šlo o důležitou záležitost, požádat soud, aby o ní rozhodl. Toto právo mohl vlastník jednotky využít do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikalo. Aby se vlastníci jednotek neobraceli na soud ve vztahu ke všem rozhodnutím společenství, u kterých byli přehlašování, ZOVB výslovně stanovil, že se pro úspěšnost daného návrhu muselo jednat o důležitou záležitost. Co se rozumí pod pojmem důležitá záležitost, nebylo výslovně v ZOVB upraveno, k této otázce se nicméně opakovaně vyjádřili ve své judikatuře vyšší soudy. Nejvyšší soud ve výše zmíněném usnesení pak shrnul, že důležitou záležitostí ve smyslu ust. § 11 odst. 3 ZOVB je taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.
Uvedená judikatura je uplatnitelná i ve vztahu k ust. § 1209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen "občanský zákoník"), který stanoví, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Občanský zákoník nicméně zkrátil lhůtu, ve které se přehlasovaný vlastník musí na soud obrátit, a to do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká. Stejně jako ZOVB, ani občanský zákoník pojem "důležitý důvod" nedefinuje, je tudíž potřeba se zaměřit k jeho vyložení právě na relevantní judikaturu.
NahoruText celého Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4118/2016
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců a/ JUDr. E. M., P., b/ GASTON, s.r.o., se sídlem ve Zlíně, Kvítková 4703, IČO 42340187, c/ M. T., P., d/ L. T., P., e/ RLS Property spol. s r.o., se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, IČO 24660973, f/ K. P., P., g/ Ing. V. K., P. – K., a h/ D. K., P. – K., všech zastoupených JUDr. Jiřím Marvanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, proti žalovanému Společenství pro dům Vodičkova čp. 710, Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, IČO 28491637, zastoupenému Mgr. Martinem Bendíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, o vyslovení neplatnosti části usnesení shromáždění vlastníků jednotek ze dne 8. srpna 2012, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 15/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. 14 Cmo 209/2014-75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobci jsou povinni…
