1.4
Vymezení společných částí domů jako jednotky
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Javoreková
Společné části domu nelze bez dalšího vymezit jako jednotku. Samotný zápis takto vymezené jednotky do katastru nemovitostí neznamená, že zapsané právo existuje. Jestliže zápisy v katastru neodpovídají skutečnosti, má skutečnost převahu nad zápisem uvedeným v katastru nemovitostí.
NahoruKomentář usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4519/2016
V souladu s ust. § 2 písm. c) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů - dále jen "ZOVB"), se nebytovým prostorem rozuměla místnost nebo soubor místností, které byly podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení. Za nebytové prostory se pak nepovažovalo příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. Společnými částmi domu byly dle ust. § 2 odst. g) ZOVB části domu určené pro společné užívání a ZOVB příkladem uváděl, o které části se zejména jedná (základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkony, terasy apod.). V případě, že si společenství vlastníků v prohlášení vlastníka určilo jako jednotku i společnou část, bez toho, aby zde bylo příslušné rozhodnutí stavebního úřadu, tato skutečnost neměla na povahu daného prostoru žádný vliv a příslušný prostor zůstal nadále společnou částí, bez ohledu na to, že byl jako jednotka vymezen v katastru nemovitostí.
Současná právní úprava (po zrušení ZOVB), tedy zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, doplněný o zákon č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, v platném znění (dále jen "Zákon"), také vymezuje společné části domu. Dle ust. § 5 odst. 1 písm. i) Zákona patří půdy výslovně mezi společné části. V případě, že si některý z vlastníků odkoupí půdní prostor a bude jej chtít přestavět na byt nebo nebytovou jednotku, bude k takovému zásahu předně potřebovat rozhodnutí stavebního orgánu a až v návaznosti na něj bude tento prostor moci být vymezen jako byt/nebytový prostor (se současnou změnou prohlášení vlastníka, příp. smlouvou o výstavbě).
NahoruText celého Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4519/2016
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Společenství vlastníků jednotek Sportovní 20, se sídlem v Praze 10, Sportovní 845/20, IČO 26763168, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Komínkem, advokátem se sídlem v Praze 6, Eliášova 922/21, proti žalovanému Lidovému bytovému družstvu Praha 10, se sídlem v Praze 10, Slovinská 597/10, IČO 48030627, o 1.712.048,47 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 23 C 172/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2015, č. j. 95 Co 702/2014-145, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :
Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 5. 2014, č. j. 23 C 172/2011-107, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 8. 2014, sp. zn. 23 C 172/2011-115, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 1.193.610,53 Kč s příslušenstvím (výrok I.), v částce 518.437,94 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).
K odvolání žalobce i žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 8. 2015, č. j. 95 Co 702/2014-145, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.245.616,47 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 11. 6. 2010 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu v částce 117.216 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a ohledně částky 349.216 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně zrušil…
