Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Šámal) vyhovělo návrhu Ministerstva vnitra na zrušení ustanovení čl. 3 odst. 2 bodu prvního obecně závazné vyhlášky města Příbram č. 1/2022, o nočním klidu. Napadeným ustanovením vyhlášky město Příbram stanovilo, že v měsících červenci a srpnu roku 2022 se každý pátek a sobotu posouvá počátek doby nočního klidu na 23. hodinu namísto zákonem stanovené 22. hodiny. Tím dle navrhovatele došlo k rozporu napadeného ustanovení obecně závazné vyhlášky s ustanovením § 5 odst. 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), a čl. 104 odst. 1 Ústavy.
Podle navrhovatele město zneužilo svou zákonem svěřenou působnost tím, že zkrátilo dobu nočního klidu, aniž tak učinilo v návaznosti na konkrétní nebo konkretizovanou výjimečnou situaci. Navrhovatel odkázal i na dřívější nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/16 (N 101/81 SbNU 617; č. 335/2016 Sb.), který se zabýval stanovením výjimek z doby nočního klidu. Platí, že výjimečné situace, kdy se doba nočního klidu stanoví kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé žijící v obci mohli počet a rozložení potenciálně probdělých nocí v roce předvídat. Výjimka musí být stanovena jednoznačně v obecně závazné vyhlášce, aby byla zachována kritéria výjimečnosti a předvídatelnosti.
Město Příbram naopak uvedlo, že ne všechny kulturní a společenské akce je možné plánovat dopředu řadu měsíců tak, aby byla příslušná výjimka obsažena přímo v obecně závazné vyhlášce, protože v letních měsících je obvyklé pořádat rodinné oslavy, setkání organizovaná zájmovými spolky, prezentace řemesel a podobně, které jsou často spojeny s živou hudbou, spontánním zpěvem či jen běžnou komunikací mezi více lidmi. Ve vyjádření město zdůraznilo, že napadené ustanovení dle jeho názoru splňuje obsahová kritéria pro obecně závazné vyhlášky o regulaci doby nočního klidu vyplývající z výše uvedeného nálezu Ústavního soudu. Existuje 1) potřeba regulace doby nočního klidu, protože zde je „rozsáhlá společenská poptávka“ občanů města a široká politická shoda. Jde-li 2) o požadavek výjimečnosti, omezení dopadá jen na období vybraných letních měsíců a jen některé dny v týdnu a doba nočního klidu je omezována minimálně. Napadené ustanovení vyhovuje 3) i požadavku předvídatelnosti, protože konkrétní dny jsou předem vymezeny obecně závaznou vyhláškou. Jde-li konečně 4) o požadavek rozumnosti a přiměřenosti, omezení doby nočního klidu je minimální a odpovídá běžnému životnímu rytmu v letních měsících.
Ústavní soud shledal návrh důvodným a napadené ustanovení obecně závazné vyhlášky zrušil. Již v uvedeném nálezu sp. zn Pl. ÚS 4/16 a v nedávném nálezu ze dne 14. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS 1/23 (č. 91/2023 Sb.) Ústavní soud vyslovil, že obec vykročí mimo věcnou působnost vymezenou zákonem, stanoví-li kratší vymezení doby nočního klidu po větší část roku, a tak fakticky nahradí zákonnou úpravu. Výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší, je třeba vymezit konkrétním datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné. Podle uvedené judikatury v návaznosti na čl. 104 odst. 1, 3 Ústavy proto obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit kratší nebo žádnou dobu nočního klidu, avšak musí zde respektovat kritéria výjimečnosti a předvídatelnosti. Podstatné pro rozhodnutí Ústavního soudu je, že zákon obcím poskytuje prostor k těmto úvahám pouze do té míry, v jaké bude zachován požadavek výjimečnosti. Nedojde-li ke změně právní úpravy, musí místní potřeby či tradice až na výjimky ustoupit zájmu na dodržení obecně uznávané a zákonné doby nočního klidu.
Jde-li o nyní posuzovanou věc, město napadeným ustanovením jako uvedený „výjimečný případ“ stanovilo zkrácení doby nočního klidu o jednu hodinu každý pátek a sobotu v červenci a srpnu roku 2022. Jak se podává z dosavadních vyjádření města, jakož i z kontextu přijetí napadené vyhlášky, zkrácení doby nočního klidu není navázáno na žádnou konkrétní společenskou událost, na kterou demonstrativním výčtem odkazuje § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích. Napadené ustanovení není navázáno ani na žádnou okolnost vztahující se k místním poměrům či zvyklostem. Město argumentuje zejména tím, že v letních měsících panuje jiný biorytmus než ve zbylé části roku a že napadené ustanovení má kompenzovat omezení spojená s tzv. covidovými opatřeními. Tyto okolnosti však nejsou pro město ve srovnání s jinými obcemi nijak výjimečné. O žádné místní specifikum zde nejde.
Městu lze přisvědčit v tom, že napadené ustanovení splňuje kritérium předvídatelnosti, protože je předem známo, kdy bude doba nočního klidu kratší. Takto vymezená doba však již není navázána na výjimečný případ nebo výjimečné případy ve smyslu § 5 odst. 7 zákona o některých přestupcích. Není ani rozhodné, že některé akce je obtížné předem naplánovat, tento argument odmítl Ústavní soud již dříve (bod 23 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/23), ani to, že napadené ustanovení dobu nočního klidu zkracuje jen o jednu…
