II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Ludvík David) zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 sp. zn. 3 Tdo 269/2021 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2020 sp. zn. 67 To 208/2019, protože jimi bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu, zaručené čl. 36 odst. 1 a čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka byla obžalována, že jako právnička a hlavní městská matrikářka vypracovala pro vedoucí svého odboru (druhou obžalovanou) návrh správního rozhodnutí. Podstata skutku kladeného stěžovatelce za vinu měla spočívat v nesprávné aplikaci dekretu č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a to zejména stran rodinných poměrů jisté osoby, jíž bylo v důsledku toho vydáno v roce 1999 též právně vadné osvědčení o státním občanství. V důsledku toho pak bylo vydáno 13 rozhodnutí, podle nichž ve vztahu k synům a dědicům této osoby, bylo rozhodnuto určitým způsobem o jejich vlastnickém vztahu k tam označeným zemědělským i jiným nemovitostem. Podání ústavní stížnosti předcházelo opakované rozhodování nalézacího i odvolacího soudu. Rozsudky obou stupňů neshledaly vinu obou obžalovaných, Nejvyšší soud však k dovolání protistrany opakovaně usnesením rušil rozsudky nižších instancí a věc jim vracel k dalšímu řízení. Stěžovatelka byla uznána vinnou rozsudkem odvolacího soudu ze dne 26. 8. 2020 a bylo rozhodnuto, za nezměněného výroku o vině trestným činem maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, o trestu odnětí svobody stěžovatelky (i druhé obžalované) v trvání 1 dne s podmíněným odkladem na zkušební dobu jednoho roku. Nejvyšší soud dovolání…
