č. 252/2006 Sb., Nález Ústavního soudu ze dne 28. února 2006 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 685 až 716 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 28. února 2006 v plénu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové ve věci návrhu Městského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 685 až 716 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
takto:
I. Dlouhodobá nečinnost Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu vymezujícího případy, ve kterých je pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné, úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a změnit další podmínky nájemní smlouvy, je protiústavní a porušuje čl. 4 odst. 3, čl. 4 odst. 4 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
II. Návrh na zrušení § 696 odst. 1 občanského zákoníku se zamítá.
III. Návrh na zrušení § 685 - 695, § 696 odst. 2, § 697 - 716 občanského zákoníku se odmítá.
Odůvodnění
A.
Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava”) domáhal, aby Ústavní soud vydal nález, kterým zruší zvláštní ustanovení o nájmu bytu oddílu čtvrtého hlavy sedmé části osmé zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších novel (§ 685 až 716 občanského zákoníku). Uvedl, že v právní věci žalobce Ing. arch. T. Z., bytem, Mnichov, Německo, zastoupeného Mgr. S. N., advokátem, proti žalované R. P., bytem Praha 5, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 23. 4. 2004 č. j. 6 C 392/2003-27 tak, že zamítl žalobu s návrhem na zaplacení částky 3 668 Kč s příslušenstvím. V této věci žalobce jako pronajímatel domu, v němž je žalovaná nájemkyní bytu, požadoval nájemné ve výši obvyklé podle § 671 odst. 1 občanského zákoníku (dále též „obč. zákoník” nebo „OZ”), protože podle jeho tvrzení nebyla výše nájemného nikdy dohodnuta a do 19. 3. 2003 byla pouze úředně stanovena právním předpisem, který však byl zrušen nálezy Ústavního soudu. Podle soukromého znaleckého posudku výše obvyklého nájemného činí 4 839 Kč, žalovaná však za měsíc červenec roku 2003 žalobci zaplatila toliko částku 1 71 Kč, proto se žalobce domáhá doplacení rozdílu. Po provedeném dokazování soud prvního stupně dovodil, že návrh není důvodný, přičemž vycházel ze zjištění, že žalovaná užívá byt na základě dohody o užívání bytu uzavřené dne 2. 5. 1990. Částka 1 171 Kč, zaplacená na nájemném v červenci 2003, odpovídá nájemnému naposledy stanovenému vyhláškou č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená zjištění soud prvního stupně zhodnotil dle § 696 odst. 1 OZ a vyslovil, že s ohledem na skutečnost, že v současné…
